6. série (2009)
Já vím, jsem prostě šílenec, že sleduju všechny množné i nemožné reality show, především ty pěvecké a taneční. Ale prostě si nemůžu pomoct. Ještě navíc když v těch zahraničních (ať už Idol nebo X Factor) je úroveň účinkujících nesrovnatelně lepší než všichni finalisti naší SuperStar dohromady. Tato série X Factoru je první, kterou jsem viděla, ale naprosto mě dostala a to především díky Joeovi, Stacey a Olliemu. Ale musím říct, že celá dvanáctka finalistů byla tak skvělá, že jsem po prvním kole měla asi 10 favoritů, kterým jsem přála vítězství. Nejlepší soutěžící podle mě byla Lucy, která ale bohužel vypadla někde kolem prostředka. Naopak jsem opravdu nemusela Jewardy (John and Edward), kteří měli do zpěvu daleko a jejich taneční kreace taky za moc nestály.
Po vyřazení Lucy jsem si oblíbila Joea a Stacey. Joe byl naprosto skvělý a bez chyby v každém kole, vítězství si na sto procent zasloužil. A Stacey mě nejvíc dostala s písničkou We can rule the world někde zhruba ve třetím kole od konce. Ani její Queen pínička nebyla k zahození, což potvrzuje fakt, že si jí zopakovala ve finále. Ollie byl showman od začátku, jeho pohyby mi taky přišli spíše úsměvné než sexy (něco jako Chodúr u nás), ale zpíval skvěle a druhé místo má zaslouženě.
Winner: Joe McElderry (porotce Cheryl Cole)
8. série (2011)
Koukám, koukám, dokoukávám sérii, a zapomínám aktualizovat stránky!
Nová série, nová generace porotců (Louie, nejsi už trošku mimo éru?), nový talent. Letošní britský X Factor mi nabídl opět pořádnou dávku zábavy, ale také pár lidí, jejichž album si určitě poslechnu a u kterých doufám, že se jim podaří u mě vyvolat stejnou závislost, jako začátkem listopadu Cher Lloyd s albem Sticks and Stones (LOVE!).
První slovo bych ráda věnovala porotcům. Ze začátku jsem měla docela obavy, jak se jim bude dařit, když Simon zmiznul do Ameriky a odešly také Cheryl a Danni (aka všichni mí oblíbení porotci, zůstal jen Louie, který mě svým lakováním špetky vkusu dohání k výbuchům zuřivosti, za ty tři série, co jsem viděla viz John & Edward (S6), Wagner (S7) a Goldie (S8) - ještě že alespoň ta měla dostatek slušnosti a odstoupila před začátkem živých kol). Garyho jsem si okamžitě zamilovala. Take That jsem nikdy nemusela, ale Gary je prostě největší cukrouš :) A sem tam dokázal i dát nějakou tu objektivní kritiku, což bylo taky docela fajn. Kelly Rowland byla sladší než kostka cukru. Samé úsměvy, nejveselejší nálada týden co týden, postupně už mě to začínala trošku štvát. Tulisu jsem předtím neznala, ale v panelu byla hodně sympatická a bylo vidět, že jí na jejích skupinách záleží. S Garym mi seděla nejvíc a doufám, že se oba příští rok vrátí. O Louiem už jsem se vyjařovala, za víc místa mi nestojí.
K soutěžícím... Girls kategorie byla mimořádně silná. Z Judges houses bych je nechala postoupit všechny, nejvíc mě mrzelo axnutí Jade (její casting mě doslova dohnal k slzám).
Z finalistů mně nejvíc dostali Craig (mám největší crush :) ), Janet, Sophie + jsem ve většině případů ocenila originalitu Kitty, ta holka přece jen uměla dost dobře zpívat. Sophiin Teenage Dream byl vrcholem prvního živého kola, bohužel v těch následujících už se k němu ani nepřiblížila a vypadla poměrně brzy.
Koho bych naopak vůbec vidět nepotřebovala, byli Frankie (fatal error, Gary), Johnny (OMG opravdu někomu přišlo, že tenhle otravný chlap umí zpívat?? Yayks) a ani jedna kapela vyloženě nevynikala.
Z konečných výsledků jsem byla hodně překvapená. Z top 3 měla vyhrát Amelia, její rozsah je neskutečný, navíc si vybírala skvělé songy, které zazpívala téměř bez chyby. Marcuse jsem si hodně oblíbila s přibývajícími koly. A Little Mix, hlasově nejslabší, ale holky měly vždy zajímavá vystoupení.. a staly se první vítěznou kapelou v historii.
V porovnání s americkou verzí je britský X Factor několik světelných roků napřed. Rok co rok mě nepřestane udivovat, kolik talentu GB ukrývá. Těším se na příští rok.
Winner: Little Mix (porotce Tulisa)