Friday Night Lights
Friday Night Ligts je drama z produkce NBC, které spatřilo světlo světa v roce 2006 a poslední díl byl odvysílán v únoru 2011. Celkem mají Friday Night Lights 76 episod v pěti sériích.
Friday Night Ligts pro mě byl hodně emotivní seriál. Už od dětsví jsem milovala sportovní filmy, kde šlo v podstatě vždy o to, jak nejvíce podceňovaný tým (ať už fotbalový, baseballový) nebo jeden hrdina (většinou golfista) dokázali přesvědčit celou zemi o tom, že když se chce a tvrdě se dře, tak to opravdu jde. A FNL jsou přesně o tomtéž.
Musím ale říct, že po prvním díle jsem byla na vážkách, jestli to opravdu bude hodno mého času. V pilotu bylo tolik prvků, na které jsem u seriálů nebyla zvyklá, až mě z toho trošku bolela hlava.
V pilotu se na nás sesypou všechny postavy, které v seriálu mají své místo. Ve FNL jich bylo ale tolik, že jsem se nestíhala orientovat. Jistě, s přibývajícími díly už jsem si na ně všechny zvykla, ale ten první díl jsem prostě nestíhala.
Druhou věcí, kterou jsem nemohla ze začátku snést, byla ruční kamera s výrazným nádechem dokumentárního stylu. Většina záběrů se třepala, na postavy bylo nahlíženo mírně zrnitě 'přes okno', hodně výrazné bylo zoomování (rychlé přibližování a oddalování záběru). Ale za těch 76 dílů, které FNL vyplodilo, jsem si zvykla a nechala se unášet neuvěřitelnými příběhy.
FNL není typický seriál, který známe z běžného amerického večerního programu. Děj je zasazen do Texasu a postavy tomu na sto procent odpovídají. Texaský přízvuk mě často doháněl k šílenství - vyvinula jsem si alergii na y'all, hlavně v podání Tami Taylor. Žádné šatičky, sukýnky a dokonalý makeup, ale vždy kovbojské boty, džíny a tričko. A samozřejmě fotbalový dres. V neposlední řadě se ve FNL objevují takové dialogy, které když vidíte, tak si je dokážete vybavit ze svého vlastního života. Žádné hádky na život a na smrt kvůli největší blbosti, FNL ukazuje tak reálný život, až to mrazí v zádech.
S postavami se ztotožníte téměř okamžitě, v seriálu je každý člověk jedinečný, všichni mají své vlastnosti, ale zároveň jsou všichni stejní. A my jsme stejní jako oni. Také jsme měli fáze, kterými jsme si na střední procházeli. Také jsme se museli zamyslet, kam chceme v životě směřovat. Myslím si, že každý z nás si ve FNL najde člověka, který symbolizuje jeho život. U mě to byla Julie. I přes to ale mou srdcovou záležitostí byla Tyra, která se dokázala z nafoukaného a děvkařského ztroskotance vyhoupnout na nejlepší kamarádku a chytrou vysokoškolskou studentku. Část eseje, kterou četla v závěru třetí série, to byl můj nejoblíbenější moment z celého seriálu. Ve psané podobě to nevyzní zdaleka tak dobře jako v seriálu, ale i tak si myslím, že tato slova dokáží chytnout za srdce: ,,Two years ago, I was afraid of wanting anything. I figured wanting would lead to trying, and trying would lead to failure. But now I find I can't stop wanting. I wanna fly somewhere in first class. I wanna travel to Europe on a business trip. I wanna get invited to the White House. I wanna learn about the world. I wanna surprise myself. I wanna be important. I wanna be the best person I can be. I wanna define myself instead of having others define me. I wanna win and have people be happy for me. I wanna lose and get over it. I wanna not be afraid of the unknown. I wanna grow up to be generous and big hearted, the way that people have been with me. I want an interesting and surprising life. It's not that I think I'm gonna get all these things. I just want the possibility of getting them. College represents possibility. The possibility that things are gonna change. I can't wait."
Co se týče děje, výraznou složkou většiny episod byly samozřejmě fotbalová utkání. Musím říct, že mě nikdy dřív americký fotbal nebral. Ale během sledování FNL jsem si ho tak zamilovala, že jsem si hledala na netu pravidla, abych věděla ještě lépe, co se vlastně na obrazovce odehrává. A až někdy pojedu do USA, určitě si vyberu únor, abych se šla podívat na Superbowl (heh, co si nalhávám, pravděpodobně bude beznadějně vyprodáno měsíce předem).
Finále nezklamalo. FNL měly pohádkový konec, který si zasloužily. Samozřejmě poslední hra kompletně ve zpomaleném záběru byla neuvěřitelné klišé, ale mě to nevadilo, užila jsem si to. Jen mě mrzelo, že se na finále nevrátilo více postav, které jsem si zamilovala. Potěšila Tyra, Tim, Landry a samozřejmě Matt, ale přece jen bez Lyly, Smashe a Jasona to nebylo ono.
Friday Night Lights je jedno z nejlepších dramat, jaké jsem kdy viděla. Ač divácky neprávem opomíjený, tak pěti sérií absolutně hodný seriál o životě, přátelích, snech.. a samořejmě o fotbale. Clear eyes, full hearts, can't lose.
Celkově: 90%