(speciálně věnované Míše, ať má co číst :D )

Na úvod hláška, kterou  nemůžu dostat z hlavy aneb Glee rocks! Ať si říká kdo chce co chce :)
'Your ambition does push-ups while you sleep.' (pozn.: Kéž by! Moje ambice by přeskočily na okolní člověčinu, kdyby nebyly shnilé leností :D )

Páni, je to vůbec možné, jak ten čas letí? Příspěvek do této rubriky už jsem nenapsala minimálně rok, možná je to ještě déle.
Asi jsem se naplno ponořila do svého největšího koníčku, do seriálů. Víc než na ragellyblog.estranky.cz chodím na SerialZone.cz, kde zdatně buduju svou image beznadějného závisláka :) Založila jsem si Twitter (ragellyCZ, kdyby to náhodou někoho zajímalo), který zatím úspěšně odděluju od facebooku, a který slouží k mým náhlým výlevům mysli, z 99% týkajících se toho, co mi v pravém dolním rožku obrazovky běží v KMPlayeru (Yey, Harm and Mac's first kiss ever in s05e11, well, not really, but who cares about details :D #JAG.. a tak podobně :D )
Našla jsem si dokonce nového kamaráda, heč :) Ač pouze v elektronické podobě, oba nemůžeme uvěřit, kolik toho máme společného. A překvapí ještě někoho, že si píšeme přes zprávy na SerialZone? :)
Léto prosvištělo kolem, ani jsem si ho nevšimla. Přesně 4 měsíce volna (and then some), to mohlo být peněz z nějaké brigády, ale zvolila jsem si pohodlnější cestu, zahrnující postel či židli a notebook. Abych si ale nekřivdila, měla jsem pár událostí, které mě vytrhly z tohoto stereotypu. Každoroční týden u sestřenek mi přidal téměř 3 kila, ale neměnila bych za nic na světě :) A jejich výlety k nám do Jeseníku mi zase daly příležitost oprášit svou fotografickou závislost, a ač se divím, vzniklo i pár hezkých obrázků :)
A pak tu byla samozřejmě povinná žurnalistická praxe aneb týden práce, slz a potu v ČRo Olomouc :D Nee, musím říct, že na to, jaký jsem z toho měla strach, to nakonec dopadlo dobře. To nejhorší jsem měla za sebou hned v pondělní poledne.. Yep, mám na mysli tu část, kdy jsem s mikrofonem větším než má hlava chodila po náměstí a ptala se Olomoučanů (když se poštěstilo, což se často nepoštěstilo), co si myslí o zdražení městského jízdného. Nejvíc mě ale bavil střih zvuku. Jistě, nešlo mi to tak hladce, jak ostatním redaktorům, kteří už stříhají automaticky a rychlostí blesku, ale i když jsem se s tím piplala do největších detailů, pořád mě to nejvíc bavilo (že bych se minula školou? No jistě, ne že by to byla nějaká novinka :) ).
A aby jste neřekli, že je toho pořád málo, ale hlavně proto, abych přece jen měla nějakou tu korunu na začátek školního roku, a ještě hlavněji proto, že mě to neuvěřitelně baví, jsem byla již po páté účastníkem kauflanďácké inventury. Nic zajímavého se k tomu napsat nedá, minimálně nic, co by se mohlo obrátit proti mě, kdyby si to přečetl nesprávný pár očí, takže skončím tím, že za pár nočních bossování ostatních jsem si vydělala slušné 3 litříky :)
Tak teď jsme zase tady. Začátek školního roku. Třeťák. Jak je to možné?? Vždyť si živě vybavuju doby, kdy jsem netušila, co je stag, co znamená BP, nebo jaký je rozdíl mezi kolokviem a zkouškou (heh, co si nalhávám, v podstatě to nevím pořád, ač mám půlku předmětů zakončených kolokviem, nikdy jsem na kolokviu nebyla :) ). A najednou je čas na psaní vlastní bakalářky. Naivně si myslím, že většinu stihnu do Vánoc. Detaily, jako to, že jsem ještě ani nezačala hledat odbornou literaturu, natož číst tu samotnou knížku, o které píšu, zatím neberu v potaz.
Doufám, že Brittany S. Pierce pracuje usilovně dnem i nocí na svém stroji času, abych se mohla přenést o pár let dopředu, když už všechny tyhle DP a zkoušky a obhajoby a všechno budu mít (zdárně) za sebou. A budu bohatá a úspěšná. A budu jezdit pravidelně 2x ročně do NY na nákupy. A budu stále sledovat mé milované seriálky.

E.